kapačka byla poprvé, pak dlouho jen injekce, občas změna – injekce do zadnice a teď v pátek proběhla druhá kapačka – nejnepříjemnější část léčby, dle mého
Navíc vše probíhalo tak blbě zdlouhavě, dost dlouho jsme – objednaní – čekali na přijetí, pak doktor řekl, že kapačka by měla trvat hodinu, jen jsme s Míšusem zalapali po dechu – říkám, že minule (jiný doktor) to bylo jen dvacet minut a tento doktor pravil, že správně má trvat kapačka kolem hoďky. Taxi vyberte no… Artuš byl naprosto v klidu, ví o co jde a tak poslušně ležel napojen hadičkou na flašku s jedy.
Přečkali jsme to, zdlouhavě zase snad 15 minut čekali na zaplacení a oděšli, již za hluboké tmy, narvanou čekárnou, kde by se dala nervozita lidí krájet, do auta a odjeli nach hauze. Šílený, nepříjemný, depresivní, smutný pátek. Nepříjemného pocitu mrtvolně ozářených kachliček umělým světlem (viz foto) se ještě dlouho nezbavím…
HrdinaPo přečtení článku mám slzy v očích a Artík je fakt hrdina!!!!! Nikdy bych neveřila, že hafan může být takhle v klidu při takového procedůře…Držím palce, teda pěsti…..