… s ohromně těžkým srdcem musím oznámit, že Artušek ze Strážců džbánů, věrný, hodný a neuvěřitelně klidný pes nás navždy opustil …
Poslední dobou měl už velké problémy, především díky rakovině lymfatických žláz a s tím spojeným oslabením imunitního systému. Rozepisovat se o tom nebudu, nerad na to vzpomínám, podobností vás s radostí ušetřím. Artuš odešel za svými několika kamarády do psího nebe ve čtvrtek 28. 9. 2006 kolem půl druhé ráno. Zrovna pršelo. Myslím, že se mu konečně ulevilo. Sice se (zatím) netrápil, ale vyhlídky neměl příjemné. Přeji mu, ať si na onom psím světě dál užívá, rozhodně asi prohání Andulu a jeho tetička Colomba je z povzdálí sleduje.
Artuš byl něco jako můj syn, nebo mladší bratr. V některých situacích spíš i starší bratr. Prožili jsme společně dost a vzpomínat na to budu s úsměvem. Nyní už je Artuš symbolicky (jeho obojek) pohřben vedle Ašoka Kiwalika. Zrovna pršelo – příroda, stejně jako já, plakala. Od toho smutného okamžiku již u nás proteklo veliké množství tvrdého alkoholu a s novým stavem věcí jsme již smíření. Artuši díky za vše a měj se tam krásně – kluku.
Sledovala jsem od začátku. Věřila jsem na zázrak. Je mi líto.
Zázrak se nekonal 🙁 Naštěstí pro Artuška (i pro nás) jeho odchod byl velmi nebolestivý. Vzpomínáme na něj…
Ahoj Honzo,ted uz se budeme setkavat vice mene prostrednictvim blogu. Nevim, jak to rict vsak vis, ze nejsem nejlepsi recnik. Dotycni to vzdycky poznaji, kdyz prijde jejich cas. Neverim v Boha, ale verim v tom, ze veci se nedeji nahodou. Sam jsi rikal, ze jsi si Artyho poridil v takove zvlastni dobe. Kdyz jsi tak trochu nevedel kudy kam. Fakt nevim, jak to vyjadrit… ted te dovedl tam kam mel a kdyz vedel, ze uz je to tak jak ma byt – nastal jeho cas odesel. Tak nejak jsem to citila, kdyz odesel deda, byl tady tak dlouho dokud nevedel, ze jsem, tam kde mam byt a pak mohl odejit. A strasne rada na nej vzopminam, co mi kdy rekl… Vim, ze to ted boli, ale ty krasne chvile, co jste spolu zazili ti nikdo nikda nevezme, ty zustavaji v nas.Mej se tak krasne, jak jen muzes a at si ti v budoucnosti dari a nekdy se ozvi.Haf zvire
Zvířenapsalas to hezky, pravdou je, že to Arťákovo načasování bylo opravdu pozoruhodné, zrovna v době velkých životních změn (ty víš o čem mluvim). Je škoda, že jsme už nestihli návštěvu Pardubic a práce, jak jsme se bavili… Nenaděláš nic. Díky…
byl to pěknej mufíkAhoj Honzo, od chvíle co jsem se začal zajímat o plemeno BM, jsem o Artušovi věděl, to že onemocněl jsem se dověděl dnes…i to ostatní co následovalo…věř, že takové zprávy nikoho nepotěší. Tvůj vztah k němu plně chápu, taky jsem do naší mufiny celej blázen. Přeji Ti, abys měl s následníkem více štěstí, takové věci by se neměly stávat moc často. Přeji Ti také abys úspěšně dokončil disertaci..jak jsi psal někde jinde. Ani nevím v jakém oboru, ale to je jedno. Ahoj, gening