blog.cwok

… pomocí telefonu, foťáčku v něm a MMSek, zakončená doporučením dámy v knihkupectví…

    Dnes jsem jel z práce dřív (stejně jsem se po včerejších povolejbalových pivech a tropickém čtvrtspánku cítil unaveně a nesoustředěně) a jel jsem své drahé Pražandě Rustty nakupovat po pardubických skateshopech boty-žabičky. Katedru máme na druhé straně Pardubic takže cesta byla i na kole dlouhá, nicméně jsem alespoň viděl, jak opravují vyzdvižený most Pavla  Wonky.

    V obchodech to probíhalo zajímavě: Nejdřív jsem zjistil od kterých žabek mají velikost 39, těch žalostně málo kousků jsem hezky urovnal a mobilem vyfotil a nakonec to celé poslal jako MMS do Prahy. Rustty chvíli nato zavolala a shodli jsme se, že nic. A takto prosím dvakrát.

    Měl jsem ještě čas a vyrazil do knihkupectví na hlavní třídě na kukačku. Paní v knihkupectví jsem se optal, mají-li něco od Romaina Sardoua či Artura Pérez-Reverteho . Z hlavy nevěděla a tak požádala o pomoc Abulafiu, jenž záhy vrátil digitální odpověď, že na skladě tvorbu těchto pánů nemají. Poděkoval jsem paní za ochotu a ještě prolézal regály s knihami, když mě po chvíli znovu oslovila, zda mi může doporučit jednu knihu. Jí prý naprosto nadchla, tvrdila o sobě, že má spíše mužské literární cítění a že by mě ta kniha mohla zajímat 🙂 Komu jí půjčila, ten si jí prý pak koupil. Jednalo se o titul Muž, který sázel stromy od Jeana Giona . Paní byla důvěryhodná, dlouho jsem neotálel a knihu koupil. Přečtu si jí na Krétě, kam zítra letíme. Rustty bez nových žabek. Kniha jsem našel i online .

    Za poslední drobné jsem si koupil vanilkovou zmrzlinu v protějším cukrářství a spokojeně vyrazil na nádraží…