blog.cwok

… s kolegy z katedry jsme navštívili polygrafickou konferenci ve slovinském hlavním městě Lublani …
Skoro dvanáctihodinová cesta vlakem s rozbitou klimatizací byla v nastavších tropických vedrech poněkud úmorná, ale jinak dobrá a navíc ulepenost jsme ihned smyli v zajednaném hotelu. Hotel se mi ohromně líbil, měl jsem pokoj sám pro sebe a byl to milý a čistý luxus v porovnání s pekly zažitými na jiných cestách 🙂

Samotná naše konference byla částí tří konferencí z nichž ta hlavní byla zaměřená na textil. V naší grafické sekci však můj poster zrovna nikoho moc nezajímal. Nechápu to, vždyť UV stabilizace disperzantů do barev a testování UV stabilizátorů je tak zajímavá problematika 🙂

Konference trvala dva dny, během kterých především kolegyně upevňovaly a navazovaly čilé pracovní vztahy a získávaly další akademické kontakty. Všechen další volný čas (večery) jsme strávili šmejděním po městě a prohlídkou mnoha zajímavých míst, ulic, čtvrtí, památek a putyk (to zase především s kolegy).

S Lublaní je neodmyslitelně spjat její rodák architekt Jože Plečnik (1872-1957), po němž byl také pojmenován náš vlak. Otec postmoderny Plečnik navrhl po celé Lublani slušnou řádku staveb (Tři mosty, Národní a univerzitní knihovna, Kostel sv. Františka, park Tivoli, Kostel sv. Cyrila a Metoděje, mnoho dalších sakrálních staveb a domů). Plečnik působil také ve Vídni a hodně intenzivně i v Praze (úpravy a rekonstrukce částí Pražského hradu, projekt Kostela Nejsvatějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech aj.), kde byl Masarykem jmenován hlavním architektem. Jeho práce je v Lublani vidět na každém kroku…

Na Lublani mě nadchla její malebnost, skvěle řešené centrum, přehlednost, absence brutálního automobilového ruchu, veselí lidé s nám podobným jazykem, rušný noční život a slušná hustota inline bruslařů v centru na hladkých pěkných uličkách.

Co dodat – spokojenost. Cestou zpět jsme změnili vagón za klimatizovaný, dlouho jsem ještě vykysl v Praze na hlaváku při čekání na spoj na Kolín, ale to byla maličkost. Lublaň nadchla. A teď zbytek fotek:

Filharmonie

nábřeží řeky Ljubljanice

kresby figur v jednom podchodu v centru města

noční foto v centru

vstupní brána do Kostela sv. Mikuláše

noční foto centra města s Třemi mosty

kovový drak v průchodu bránou do lublaňského hradu

stařičký páreček žijící v baráku hned nad řekou v centru

další noční most v centru

Don’t eat meat

opět noční most…

jedna z mnoha uliček spojujících v historickém centru širší ulice mezi sebou