blog.cwok

… a protože se mé příspěvky o této akci stávají dosti monotónními a nudnými, oživíme si ten dnešní fotkami držkopádů – a nebylo jich zrovna málo …
Poprvé se bruslení zúčastnil i Pepa a tak jsme si zavzpomínali na stará dobrá denodenní ježdení před rokem, když jsem ještě v Pardubicích bydlel. Hned ze začátku se Pepovi povedlo postihnout hlavní rys tohoto ježdení: "Člověče to jsi mi neříkal, že je to takovýhle maso". Pravda byla, že lidé tuto sobotu extrémně často padali…

Počasí nám "přálo", teplota zaručeně tropická a úmorná a projevilo se to na kvalitě asfaltu. Místy se roztékal a pokud zajede inline brusle do této břečky, lze očekávat jen a jen prudké zpomalení. A následnou držku, pokud to člověk neustojí. A neustávalo jich to dost. Jen kolem nás popadalo v průběhu akce kolem 8 lidí. Některé jsem naprosto hyenicky vyfotil. V žádním případě nechci, aby článek a fotky vyzněl jako vysmívání nebo tak. Fotky jsou vybrány tak, aby oběti byly anonymní. Příště si dávejte víc pozor lidičky!!! Dokonce jsem zahlédl – hned jako první – kolizi postaršího pána s dítětem, končící vyválením obou na asfaltu. Takže pro příště – opatrně.

A perlička na závěr: Potkali jsme tam maníka, se kterým jsme loni občas jezdili, stavěli si kelímky a slalomovali na parkovišti. Jezdil ještě s kolegou, ten si ale našel babu a už nejezdí. Ale tenhle (teď už vím že si říká Siky) celkem dost trénoval a je to sakra znát. Připadali jsme si s Pepou malí, měkcí a neohební 🙂 Řekl bych, že za ten rok udělal ohromný posun vpřed, což já mohu řící snad jen o své váze 🙁 Dělá dokonce inline instruktora…

Mňo byla to ve všech směrech povedená akcička a už jen klasický povzdech: zrychlit zrychlit zrychlit