… někdy se na vás nalepí smůla a nééé a nééé se jí zbavit
Již brzké
probuzení do promrzlé středy nestálo za nic.
Cestou na nádraží jsem spadl z kola a narazil si
loket. Po ledu jsem sklouzl z kopce pěkných pár metrů
a řádně si promočil celou levou stranu těla. Ve vlaku jsem
pak slušně namrzal. Při mém výlezu z pardubického
nádraží začalo muhutně pršet a na katedru jsem
dojel nažmach (btw znáte to slovo?). Dopoledne celkem ušlo,
jen jsem se dozvěděl, že Zvíře měla taky držkopád
na ledu a lehce to odnesl její notebook…
Odjel jsem měřit na
KAnT, cyklostezky plné zbytků ledu a vody, rezignoval
jsem na suché kalhoty. Při měření se podělalo
napájení starého katedrálního
noťasu a já nedoměřil. A to zrovna tento experiment je dost
důležitý. Začínal jsem vidět rudě. Hromada
telefonátů, jestli vůbec seženu jiný notebook na
měření na příští den. Snad jo.
S hlavu plnou notebooků
a měření, jsem se blížil po cyklostezce na nádraží,
když tu do mne málem nacouval chlapík autem. 4 mm a
měl by po laku a já po noze. Poslední pěsťovkou
přímo do bolavého obličeje bylo na nádraží
zjištění, že vlak má 40 minut zpoždění.
Jímalo mě pokušení chytnout prvního
uniformovaného zaměstnance ČD a zlomit jej přes koleno.
Hlavně že se na mě z plakátu usmívala slečna
vlakuška vedle sloganu Vítejte znovu na palubě –
Pendolino. Naštěstí se to neprotáhlo a v Kolíně
jsem už jen po ledovce dotlačil kolo až domů a šel spát –
pozdě.
Ve čtvrtek ráno
jsem z kola na ledovce spadl až pod kopcem, na silnici podél
Labe. Zase dlouhý skluz (koleno, loket) a podařilo se mi
urvat popruh u Smahňova báglu. To to pěkně začíná,
pomyslel jsem si. V práci jsem navíc zjistil, že to
odnesl i můj notebook. Uražený roh a hnuté panty, jde
blbě zavírat. Nepřeji nikomu slyšet jak jsem nadával.
Závišovy texty hadr 🙂 Ten den jsem měl práce
s přípravou kvant vzorků až nad hlavu a do toho jsem musel
zajistit notebook na odpoledne. Naštěstí se zadařilo a
rozchodil jsem ho. A měření se později povedlo celé
bez problému.
Cestou zpět na katedru
(dodělat ty vzorky) jsem začal mít lepší náladu
a když jsem jel kolem Kalvodů, míjel jsem krutou
hádku mladého (asi) párečku. On řval
vibrujícím hysterickým hlasem na celé
okolí a mlátil pěstí do kovového sloupu,
holka stála opodál a & nevím, jel jsem dál.
A náhle jsem si uvědomil, že smůla už mě opustila a
zůstala na rohu u Kalvodů. Cítil jsem se skvěle a jen
doufal, že u kluka také ta potvora moc dlouho nepobude.
Joooo CD a pocasiHold pocasi je svina, ja taky kazdou chvili breakuju na lede. Zrovna dnes jsem to malem neustal pri predbihani nasi pani sekretarky. V baglu jsem mel meho nove stareho canona 1D a byl bych nerad kdybych se pripojil k cwokovi a zviratku…Co se tyce CD, jejich politika je na VELKE H…. Dnes jsem si doma zapomnel celou penezenku. Samozrejme v ni byla jizdenka na vlak. Pruvodci, ktery me za 12 let meho dojizdeni musi znat jak sve boty, a ktery tudiz vi, ze mam mesicni jizdenku, tak ten mi nevahal naparit jejich plne jizdne vcetne 20 KC priplatku (coz vubec nemusel). Jednoho to piiiiip, ze treba pardubicka MHD (byt je jakakoli) umoznuje zpetne dokazat vlastnictvi jizdenky a CD, ktera se chvasta kdejakym priblblym makaronskym paskvilem neni tohohle schopna. Stve me ta politika CD, kdy vy jako zakaznik musite jejich pravidla dodrzovat na 100%, kdyzto oni je muzou dodrzovat na kolik procent se jim zlibi a klidne vam tak prodavaji nedopecenou housku. Takze ja mam dneska cestu vlakem zaplacenou davkrat, ale diky tomu, ze se budu tlacit v preplnenych vagonech, a ze navic muzu ocekavat spozdeni, dostanu od CD jen pul housky. A to je fer mili eisenbonaci?Me kleti nicemu nepumuze, ale pomuze aspon me, ze jsem to ze sebe vypustil.
telesne tresty pro ČDnaprosty souhlas, ČD to je kapitola sama pro sebe, ale pomuze jim univerzalni vymluva: „nejsou na nic penize“. Jinak ve stredu jak prselo tak na nadrazi ze srech rovnou na peron a prostupove schody tekly vodopady roztateho snehu, v tech srackach jsem videl behem momentu spadnout 2 lidi!!! A to mam pocit ze prestavba nadrazi probihala v lete? Nove perony, strechy. Nemam slov.