I z auta se dá příjemně uklidnit pohledem na večerní oblohu a nostalgicky zavzpomínat na přenádhernou oblohu v Gambii. Dnes jsem se, kolem paté hodiny, vracel po třetí desítce (práce 10 hodin v kuse 🙂 za sebou z práce autem a nemohl jsem si nevšimnout tmavé oblohy bez jediného mraku či zákalu. Olověná zataženost se v Pardubicích dopoledne vysněžila a obloha se krásně pročistila. Na večerní obloze pak jasně zářily tři objekty: Měsíc, Venuše a tmavě rudě Mars. Přemítal jsem o tom, že dojedu do Kolína a vyběhnu si tu poklidnou krásu vyfotit, ale než jsem tak stačil učinit, zatáhlo se a zamračilo.
A tak jsem alepsoň zavzpomínal na Gambii a její dokonalou, černou – žádnými rušivými světelnými zdroji nenarušenou – večerní oblohu, posetou obrovským množstvím hvězd. A taky se mi vybavila chvilka, kdy jsme s rastamanem Mohamedem seděli jednoho tropického večera na rantlu u silnice v zapadlé Somě a sledovali oblohu. Právě Mars a hlavně Venuše zde také jasně zářily, Venuše o mnoho výš než jak je vidět od nás. A Mohamed tvrdil, že někteří lidé říkají tomuto jasně zářícímu objektu Amerika :).
Přemýšlel jsem, že bych se v důchodu – pokud se ho vůbec dožiji, neb věková hranice pro tuto radovánku bude s nejvyšší pravděpodobností limitovat ke 105 letům 🙂 – odstěhoval do Afriky, někam do tmy, s dalekohledem a pozoroval a pozoroval. Horší je, že v budoucnu už asi nebude ani na tomto kontinentu obloha tak nádherně tmavá…
No Comments