30.09.2007
Rumunský Český Banát - den třetí, robota na poli - cestování ... celodenní dřinou na polích jsou banátští Češi živi ...
Ráno jsme pospali o něco déle, našťouchli se vydatnou snídaní a dohodli se na dni stráveném s domácími. Byl nám ukázán dvůr s veškerým chovaným zvířectvem, rozlehlá zahrada se včelím úlem, obří meruňkou a pastvou pro koníky . Poté pan domácí připravil postroje a zapřáhl koně do povozu . My naskočili na vůz a společně se vydali na jedno z polí našich domácích na vojtěšku. Cestou jsme dali napít koním v jednom z mnoha napajedel rozesetých po Svaté Heleně. Drtivá většina místních obyvatel používá pro práci na poli a dopravu povozy. Liší se jen hnací síla, většinou jsou to koně, někdy i kráva/býk.
Na políčku na svahu, obklopeném karpatskými vrchy , jsme hrabali posekanou vojtěšku, koně byli důmyslně "ukotveni" kládou a pásli se . Slunce pražilo, všude kolem poklid, my hrabali a pak nakládali na vůz. Bylo to až neuvěřitelně vyčerpávající a jen představa, že bychom takto museli celý život dřít byla krušná. V pauzách mezi prací jsme se s domácími povalovali na mezi ve stínu a povídali si. Cesta zpět na plném vozu sena taženém koňmi měla něco do sebe .
Pozdě odpoledne jsme šli na podrobný průzkum Svaté Heleny, prošmějdili jsme každý její kout, uličky, kamenité cesty, barevné baráčky , kostel , kulturní dům , školu J. A. Komenského, Pepsiho putyku. Ještě později nás vzala paní domáci na jejich další pole s bramborem a cibulí, i jedovatého hada jsme v lese na cestě minuli. Večer jsme seděli na ulici před barákem , uvnitř na dvoře to nešlo kvůli vedru z rozpáleného betonu, a sledovali jsme cvrkot vesnice. Nejvíce mne uchvátilo, jak kolem osmé večer dorazily krávy samy z pastvy, stouply každá před svá vrata a čekaly na vpuštění dom svými majiteli. Nejsou hloupé tyhle krávy. Byl to příjemný a zároveň drsné banátsko-české pracovní reality naplněný den...
Komentáře
Přidání komentáře...