1.12.2006
Záviš v Kutné Hoře - kultura ... Já to jenom dokouřím, vychčiju se a jdem na to. Pět minut je moc...I vyrazili jsme za kulturou do pampeliškami prokvetlé Kutné Hory. "Závu" jsem naživo zažil poprvé a byl to životní zážitek plný živelné hudby, žhnoucích sprosťárniček, žitné kořalky a poezie. Záviš mě opravdu nezklamal. Čekal jsem tedy více písní z nového alba balad Když prší, které je mimochodem naprosto úžasné, jemné, skvělé, snové, hluboké a jazykově i hudebně trochu se lišící od zbytku Závišovy tvorby, ale i tak to byl skvost.
Večer zahájil nejspíš Luboš Pospíšil dvěma songy vlastní výroby. Tento pán právě pořádá pravidelné mesíční Kajetánské čtvrtky v České 1 a zve si zajímavé hosty jako například Záviše.
Tento umělec notně nacamrán usedl za mikrofón, pronesl větu z perexu a odešel. Po chvíli se vrátil a spustil. Naživo to mělo prostě grády. Lidé tleskali a pískali, houpali se v bocích, jeden mladík zvoucí Plukovník předvedl taneční vložku, načež rozbil půllitr a usnul na stole. Záviš si celkem bez skrupulí proléval během vystoupení hrdlo pivem a kořalkou. Přečetl také některé kusy své nové poezie (zapamatoval jsem si novotvar "vyšpulpizda"), kniha vyjde v březnu, bohužel si verše nepatuji, ale pro představu odkážu několik ukázek. Během hraní po přestávce pravil, že už zahraje jen 4 písně a že nepřidává, že ho nedonutíme. Po třech písních řekl: "Nezajímá mě co bylo a nebylo, já nejsem jukebox, mám jen jednu sílu." a sbalil fidlátka. Ani skandování "Mistr je Bůh" od velkého stolu naproti ho nezlomilo.
Pak už jen několik mladíků zaškemralo o podpis ("Mistře, můžu poprosit píču na čelo?") a my mizeli. Sestra to myslím chvilku rozdýchávala, ale jako řidička byla prvotřídní a za měsíc nás čeká Michal Ambrož (Jasná Páka, Hudba Praha), poté Déma ze ZNC se svou Démophóbií a dva měsíce poté Jiří Schmitzer. Už se těším.
Komentáře
Přidání komentáře...