snowboardové Livigno 2007

… italské údolí plné sněhu, mrazu a slunce nás pohostilo na zimní dovolené …

 

Nebudu to nijak podrobně rozebírat, italské Livigno nám spadlo do klína díky Míši kamarádce přes koníky, neváhali jsme, vybrali eura, přifařili se k Terezy rodinným známým a na týden vyjeli. A stálo to za to. Krásné Alpy, dost sněhu, slunce, svahy prostorné, dlouhé a nezaplněné lidmi, minimální fronty a kilometry sjezdovek v nohách. A také pěkná interaktivní mapka Livigna.

Společnost také vypečená, spíše důchodového věku, nicméně lidé velmi bohatá na zkušenosti a plná životních – leckdy pohnutých – příběhů. Po večerech popíjení (já se mírnil protože rýma a krev z nosu), hraní na kytaru a poslouchání zajímavých historek. Potíže s komunisty, příběhy ještě z války, zrady, rodinná zklamání, porevoluční machinace a korupce… Opět více věřím Miroslavu Dolejšímu a jeho Analýze 17. listopadu 1989 . Šílený svět…

Přes den jsme toho vskutku mnoho najezdili, nohy bolely, stehna praskala. Tváře hnědly – Pavle a skladatelky sloganů – hlavně díky Piz Buinu Bronze 🙂 Odjížděli jsme s přáním, aby v Čechách vládlo již jaro, abychom už nemuseli do našich provinčních středisek a nezkazili si tak dojem. Nafotil jsem dost fotek, nějaké rozesmáté osmahlé obličeje, ale hlavně kvanta alpských štítů a sněhem pokrytých svahů. Pravda, někomu to bude připadat fádní, ale já hory miluju… Snad se mi povede dát brzo fotky do alba. Doufejme. Dám vědět…

Nakonec bych rád proklel všechny, kdo měli a mají co do činění s řízením provozu z/do Livigna a vůbec s celým tím slavným jednosměrným tunelovým systémem. Tři hodiny čekání ve frontě jímž začala naše cesta zpět domů bylo k zlosti. No a příště prý Rakousko…

 

alpy
 
alpy
  
alpy
  
prkno
 
alpy

 

4 komentáře

  • marketka wrote:

    Nádhera! &a jen ty hory foť dál 🙂

  • kdyžmyslíš tak jo 🙂

  • pyrous wrote:

    fotky pekny. Taky jsem se nechal vyprovokovat od elisky k zimnimu sportu, ale… Eli si koupila lyze a ze chce jet lyzovat, ja samo jeste nic nemam, takze jsem si pujcil od souseda snowboard. Jeli jsme do destneho. No nejdriv jsme jeli tu „lehci“ jenze muj styl „pluh i na snowboardu“ a „klouzani“ po svahu prinasel bolestive pady, kdy jsem se lamacky zasekaval o kupky snehu nebot jsem nejel tak rychle abych je rozsekl. po prvni jizde a tak 20 padech, me jiz bolelo predem namozene rameno, ale i kolena, prdel a atd. Potom jsme sli na tu ostrejsi, tam to bylo lepsi, nebot jsem zle kupky snehu valcoval diky gravitaci. No i tak po 4 jizdach plnych nadavek, kdy jsem tak 50 x spadl s promenou silou drzkopadu (diky vlastni neschopnosti) jsem se dopotacel do auta. Noc jsem pak prozil v bolestech snad vseho, ale predevsim leveho kolena a praveho ramena. To zpusobilo, ze jsem nespal vetsinu noci a ze me eliska musela tahat z postele na WC, nebot to pres noc vse ztuhlo a bolelo jak cert. Byl jsem rozhodnut ze pujdu k doktorovi, nebot neco urcite s tim mam… ale pak jsem nad ranem usnul a nejak vymizela bolest, ktera se pres den ztratila. No kazdopadne moje nesikovnost nepujde dohromady se snowboardem, takze jestli mam bojovat se snehem, tak moje rovnovaha bude asi lepsi na lyzich. Asi jsem ti sem honzo nedal nic ke clanku, ale snad te tahle moje snehova udalost pobavi. Tomas – pyrous

  • pyroušipobavilo mě to dostatečně, to si piš 🙂 Já to znám, pamatuju, když jsem se učil já 🙂 Medvědín, středa, první sníh, se Smahňou a na svahu všehovšudy 20 lidí. Ideální podmínky, ale Medvědín docela prudkej na začátek. Sjel jsem to za to dopoledne a kus asi 3x a měl modrý kolena, ramena, zápěstí a nevěděl jak se v autě usadit, aby nic nebolelo. No a pak už to šlo samo… 🙂

Napsat komentář

Your email is never shared.Required fields are marked *